Tvorba pokročilých obchodních systémů

Tvorba pokročilých obchodních systémů

event_note 26.07.2019

Kontrolu nad správou aktiv přebírají obchodní systémy založené na datové analýze, artifical intelligence, machine-learningových metodách, a to především neuronových sítích. Robotické obchodování postavené na algoritmech předčí člověka. Říkáte si, že tohle už jste někde četli? Pravděpodobně ano, v poslední době vzniká spousta marketingových materiálů i akademických publikací, které se soustředí na prosazování moderních technologií do správy finančních aktiv.

Články mají velmi podobnou strukturu – zpočátku vyjmenují „převratné“ objevy na poli informačních technologií a datové analýzy, nezapomínaje na vyjmenování oněch kouzelných slovíček „artifical intelligence“, „datová analýza“, „neuronové sítě“ apod. Dále čtenáře seznámí s výhodami, které tyto technologie přináší oproti správě finančních aktiv člověkem z masa a kostí. Tyto články a publikační materiály jsou si podobné v tom, že se snaží svézt se na vlně moderních technologií. Poté většinou následuje informace o samotném řešení či službě autora a tam už se ta kouzelná slovíčka tolik nevyskytují, nebo se vyskytují vágně a na obecné rovině. Když se podíváte takto propagovaným službám či řešením pod kapotu, tak vidíte stále více či méně stejné přístupy, které zvládne i trochu propracovaný tabulkový editor. Sdělení by se dalo shrnout zhruba následovně: „Existují skvělé nástroje, které se prosazují i do správy aktiv, my se jimi zabýváme…ale nakonec přeci jen děláme takové techniky, které zvládne i „lepší excel“, protože nám prostě stačí. Je to praktická ukázka toho, čemu se dnes říká buzzword. Většina současných řešení, které se na trhu nabízí říká: „Technologického pokroku se musíme držet a jsme v tom díky našemu přístupu jedineční…ve výsledku vybereme do našeho portfolia akcie skvělých technologických společností (například A, B, C) a za rok je vyměníme za X, Y, Z.“ Pointa je v tom, že z globálního pohledu jsou tyto rozdíly pouze kosmetické a vysoká závislost na vývoji globálního trhu zůstává.

Ano, existují společnosti, které takto doopravdy fungují a využívají „state-of-art“ přístupů, které úspěšně aplikují v praxi. Tempo udávají společnosti jako americká Renaissance , či Two Sigma. Nikde, ale nešíří tato slovíčka, to, co ukazují jsou výsledky. K čemu bychom používali nejmodernější technologie, pokud by nám nepřinášela přidanou hodnotu v podobě lepších výsledků? Takové chápaní je natolik intuitivní a přímočaré, že částečně odporuje našim zažitým zvykům – například závislosti zisků strategie na vývoji globálního akciového trhu. Pokud je obchodní strategie korelovaná s pohybem podkladového aktiva nebo s akciovým indexem S&P500, není to dobré a taková strategie musí být buď upravena nebo je z dalšího vývoje vyřazena – tento fakt se zkoumá v první sadě testů nově vznikajícího obchodního systému.

Pointou takového přístupu je snaha o udržení vysoké stability, nikoliv dosažení vyššího zisku. Matematicky řečeno, optimalizačním problémem není maximalizace zisku, ale minimalizace rizika. Honba za maximálním ziskem podléhá spoustě statistických klamů a matematických paradoxů, které číhají na každém výzkumném kroku od historického biasu, overfittingu přes vysokou míru korelace s globálním finančním trhem až po nekontrolovanou míru rizika. V okamžiku dosažení kontroly rizika získává obchodní systém neskutečně silný nástroj v podobě stability. Zisk je pak „pouze“ funkcí ochoty podstupovat riziko a dostupného kapitálu.

Ze základní optimalizační podmínky se pak odvíjí dlouhá cesta výzkumu a vývoje, na jejímž konci se nachází životaschopný autonomní obchodní systém.

Na konci vstupuje člověk v roli kontrolora a „údržbáře“ takového obchodního systému. Žádná strategie nedokáže běžet v reálném prostředí bez údržby a kalibrace. Tuto roli stále vykonává člověk, stejně jako roli kontrolora. State-of-art technologie vám pak dodávají dobrý technický nástroj pro dosažení vašich cílů – tyto technologie jsou rychlejší, přesnější, výpočetně efektivnější, ale nikdy nevyřeší vše za vás, nedokáží nadefinovat problém a nedokáží špatně definovaný problém vyřešit.

Michal Dufek, vedoucí vývoje Financial Research Software